Maliny jsou nejenom chutné, ale také zdraví prospěšné! Toto červené ovoce je bohaté na vitaminy a minerály, jako je vitamin C, vitamin K a železo. Obsahuje rovněž antioxidanty, které pomáhají chránit před srdečními chorobami a některými druhy rakoviny.

Léčivé účinky mají i listy maliníku. Používají se ke zmírnění menstruačních bolestí, bolestí hlavy či kloubů. Listy maliníku se mohou používat také k léčbě problémů s močovým měchýřem a ledvinami. Lze je konzumovat tak, že z nich připravíme čaj, nebo jako doplněk naší stravy. Maliník tedy poskytuje nejen chutné a zdraví prospěšné ovoce vzhledem k vysokému obsahu vitamínů a minerálů v plodech maliníku, ale rovněž jeho listí má blahodárné účinky, neboť dokáže tlumit bolest a pomáhá i při dalších zdravotních problémech.

Maliník je nenáročná rostlina, které se daří v lehkých, chladných, nepříliš vápenitých půdách lesního typu. Upřednostňuje slunné stanoviště, neboť to podporuje optimální úrodu a sladkost plodů, nicméně může být vysazen i v polostínu. Pro usnadnění budoucí sklizně se doporučuje vysazovat malinové keře podél drátů napnutých mezi kůly ve vzdálenosti 5 metrů od sebe, přičemž vzdálenost mezi rostlinami by měla být nejméně 60 cm. Malinové keře lze vysadit v našich zeměpisných šířkách kdekoli, nicméně jsou citlivější na teplo než na chlad a lze je pěstovat až do nadmořské výšky 1600 metrů.

Níže uvádíme několik tipů, jak o maliníky pečovat:

• Provádějte pravidelnou zálivku, aby byla půda stále svěží s dostatkem vláhy.
• Hnojte ve třech fázích: brzy na jaře, koncem května a po sklizni.
• Po sklizni malinové keře prořežte, abyste podpořili růst nových stonků.
• Odstraňte odumřelé nebo nemocné stonky, abyste tak zabránili šíření různých chorob.
• Půdu kolem základny maliníku pokryjte slámou, abyste udrželi vlhkost a ochránili kořeny před zimními mrazy.
• Na ochranu plodů před hmyzem a ptáky použijte plachtu.
• Pokud se budete řídit těmito radami, budete se moci každoročně těšit z bohaté úrody čerstvých a chutných červených bobulí.

Maliny by se měly sbírat, když mají sytou barvu a lze je snadno oddělit od stopky. Toto ovoce můžete skladovat v ledničce až 48 hodin. Maliny lze také uchovávat v mrazáku a použít je v zimním období do dezertů (koláčů, dortů, džemů) nebo je lze konzumovat jen tak.

Angrešt je dobrým zdrojem vitaminu C. Kromě antioxidačního účinku pomáhá vitamin C také udržovat integritu pokožky, napomáhá hojení ran a chrání buňky před předčasným stárnutím, před volnými radikály a podporuje imunitní funkce.

Angrešt je ovoce bohaté na pektin, tedy vlákninu, která má tu schopnost dobře na sebe vázat vodu a tím vytvářet gel.

Je známo, že pektin má mnoho zdraví prospěšných účinků, mimo jiné snižuje hladinu cholesterolu a cukru v krvi.

Pektin má také schopnost zpomalovat vyprazdňování žaludku, čímž podporuje pocit sytosti.

Keř angreštu se snadno pěstuje. Daří se mu v dobře propustné půdě bohaté na živiny, s dobrým osluněním. bohaté na živiny, s dobrým osluněním. Angrešt upřednostňuje slunné stanoviště, které podporuje optimální plození rostliny a sladkost plodů, nicméně může být vysazen i v polostínu. Pro usnadnění budoucí sklizně se doporučuje vysazovat angrešt na dostatečně velkých plochách, aby se zabránilo vzájemné konkurenci rostlin. Je důležité zajistit, aby půda nebyla ani příliš suchá ani příliš mokrá. Angrešt je odolný keř, který lze pěstovat téměř ve všech oblastech. Je odolný vůči chorobám a škůdcům. Pro optimální sklizeň je důležité zajistit, aby byly plody angreštu dobře chráněny před ptáky a hmyzem. Angreštové keře se vysazují od března do září ve vzdálenosti asi 80 cm od sebe.

Angrešt má rád zejména chladné oblasti, kde bývá vlhké léto a tuhá zima.

V prvním roce angrešt hojně zalévejte, zejména v období sucha a horka. V létě dodržujte vhodný režim zalévání (jednou týdně večer), zejména u starších rostlin, abyste tím podpořili vývoj plodů.

Až bude mít keř již několik let, tak jej v březnu výrazně zastřihněte, abyste tím podpořili jeho plodnost. Proveďte řez, který respektuje původní tvar keře, utváří kostru rostliny, prořezává a uvolňuje větve.

Doporučuje se sbírat plody ráno nebo večer, protože během dne bývají vlivem slunce měkké.

V závislosti na odrůdě, středně pozdní až pozdní, se angrešt sklízí v období od června do srpna.

Angrešt je nejlepší jíst čerstvě utržený, ale lze ho uchovávat v lednici i několik dní.

V lednici: angrešt by se měl konzumovat krátce po sklizni, nejpozději do dvou až tří dnů, přičemž je vhodné ho skladovat v lednici v zásobníku na zeleninu, aby si zachoval svou čerstvost a chuť.

V mrazáku: sklízejte pouze nepoškozené plody, které dobře očistěte a osušte. Vložte je do mrazicího sáčku a v mrazáku je můžete uchovávat až 1 rok.

Červený rybíz je ovoce nejenom chutné, ale také zdraví prospěšné! Tyto červené bobule jsou bohaté na vitamín C, antioxidanty a vlákninu. Pomáhají posilovat imunitní systém a mají potenciál chránit před srdečními chorobami. Rovněž přispívají ke snížení hladiny cholesterolu a zlepšení trávení. Červený rybíz je zdrojem železa a vitamínu K, který napomáhá udržovat dobrý stav kostí. Objednejte si již nyní svůj keř červeného rybízu, a budete tak moci využívat všech blahodárných zdravotních účinků těchto čerstvých a chutných červených bobulí!

Keře rybízu potřebují hodně slunce a půdu bohatou na živiny. Daří se jim i v chudších půdách, ale nejkvalitnější plody získáte, pokud keře zasadíte do půdy bohaté na živiny. Výsadbu provádějte na jaře nebo na podzim. Vykopejte hlubokou jámu a částečně ji naplňte hnojem nebo posekanou trávou.

Zasaďte keř do země a pokryjte ho kůrou. Dostatečně keř zalijte. Rybíz má raději vlhčí půdu. Obstarejte si hnojivo pro bobulovité ovoce, které přispívá k dobrému kvetení a slouží jako výživa pro celou rostlinu. V zimě odřezávejte pouze třetinu délky větví. Odstraňujte staré větve. Tím se podpoří růst jednoletých ovocných výhonů.

Rybíz je poměrně nenáročný na pěstování. Dobře se mu daří na slunném stanovišti, ale i v polostínu. Tento keř je možné pěstovat i v květináčích na terase.

Sklizeň rybízu probíhá mezi červnem a srpnem v závislosti na konkrétní odrůdě rostliny.

Můžete očekávat 2 až 5 kg sklizených plodů na jednu rostlinu, přičemž sklizeň se provádí v období plné zralosti plodů, abyste tak sklidili co nejkvalitnější ovoce.

Rybíz sklízejte, když jsou plody krásně lesklé.

Mějte na paměti, že plody rostoucí uvnitř rybízového keře dozrávají déle a je tedy nutné sklízet je později.

Bobule se doporučuje sbírat ráno nebo večer, protože během dne vlivem slunečního svitu měknou.

Rybíz snězte ihned po sklizni, anebo ho můžete uchovávat několik dní v lednici. Po omytí ho jezte jen tak, anebo s trochou cukru pro ty, kteří neocení kyselost plodů (ale je to škoda). Rybíz je vynikající s tvarohem nebo ozdobený bílkovým sněhem a skvěle se hodí i na přípravu ovocných kaší, marmelád nebo želé – ideálně zbavený semínek, což je sice pracnější postup, ale poskytne lepší výsledek. Toto ovoce se hodí také k bílému masu a zvěřině. Přidejte rybíz až na konci vaření, aby se plody nerozvařily.